Plíce
Plíce (lat. pulmo) je párový orgán, který umožňuje výměnu plynů mezi krví a vzduchem. Plíce savců včetně člověka se skládají z miliónů plicních sklípků (alveol), tenkostěnných váčků, které jsou opředeny krevními kapilárami. Do alveol se dostává vzduch, kyslík difunduje do krve v kapilárách, naopak oxid uhličitý se z alveol při výdechu dostává z těla ven.
Plíce mají houbovitou konzistenci. Už po prvním nádechu se naplní vzduchem, část tohoto vzduchu se už nikdy nedostane z plic ven. Proto plíce živě narozených dětí (i mláďat ostatních savců) ve vodě plavou, na rozdíl od plic mrtvě narozených, které klesnou ke dnu. Této skutečnosti se využívá v soudním lékařství.
Hrudní dutina je vystlána pleurou, tenkou vazivovou blánou, která pokrývá hrudní stěnu a nazývá se pohrudnice. Pleura přechází na plíce a pokrývá je jako poplicnice. Mezi pohrudnicí a poplicnicí je úzký prostor, zbytek tělní dutiny coelomu, který je vyplněn malým množstvím tekutiny, která umožňuje hladký pohyb. V pohrudniční dutině je také podtlak, který zabraňuje kolapsu měkkých plic a umožňuje jejich naplnění vzduchem při nádechu.
Při proděravění pohrudnice se tlaky v pleurální dutině vyrovnají a plíce zkolabuje. Tento stav se nazývá pneumothorax.
Plíce jsou rozčleněné na laloky, u člověka má pravá plíce laloky tři, menší levá má dva. Třetí lalok pravé plíce, lalok přídatný se vsouvá do prostoru mezi velkými žílami a srdcem, u člověka má jazýčkovitý tvar, proto se mu také říká lingula, jazýček. V průměrných plicích se udrží okolo 3 litrů vzduchu.
