Svalová soustava člověka
6. 3. 2022
Sval (musculus), často také svalovina, je orgán, jehož funkcí je umožnění aktivního pohybu živočicha nebo jeho části. Sval je tvořen především svalovou tkání. Všechny svaly tvoří svalovou soustavu. Věda, která zkoumá svaly, se nazývá myologie.[1]
Svaly mají schopnost přeměnit chemickou energii živin v kinetickou energii (účinnost 0, 2) a teplo.
Sval obsahuje několik částí:
- Začátek (origo) – místo začátku svalu.
- Úpon (insertio) – místo úponu svalu.
- Svalové bříško (venter musculi) – nejmohutnější místo svalu.
- Šlacha (tendo) – uspořádané kolagenní vazivo, které sval upíná nejčastěji do kosti, někdy do kůže nebo kloubu.
- Fascie (povázka) – pružný vazivový obal svalu. Jsou součástí osteofasciálních sept, které tvoří spatia mezi periostem kosti a povrchovou fascií. Tudy se mohou šířit patologické procesy.
Typy svalové tkáně:
- Kosterní svalovina (příčně pruhovaná či žíhaná svalovina): řízena nervy mozkovými a míšními, ovládána naší vůlí. Každý sval přemosťuje jeden nebo více kostěných spojů.
- Hladká svalovina (útrobní svalovina): mimovolní, výstelky útrob
- Srdeční svalovina (myokard)
- Myoepiteliální tkáň: druh epitelu, který se stahuje a umožňuje např. vylučování (sekreci) žláz.
